REGIONÁLNÍ ZPRAVODAJSKÝ SERVIS ČÍSLO 43 / ROČNÍK 14 (27.10.2009)

 Dopisy



 

Prožitý kurz Montessori

Minulý víkend jsem se zúčastnila kurzu Montessori pedagogiky v Ovečce - rodinném vzdělávacím centru v Kolíně. Vedla ho úžasná a zkušená lektorka Lenka Beranová. Už jen tím, že toto centrum se zaměřením na přirozenou výchovu otevřela, mi splnila sen. Sen o tom, že mé děti mají možnost navštěvovat školku, jež bude dětem přívětivá, kde bude vládnout pohoda a pozitivní atmosféra.

O metodě Montessori jsem měla určitě povědomí, ale nyní s každým dalším setkáním s ní, roste mé nadšení. Pro mne je to tak Škola hrou, kterou učil Jan Ámos Komenský.

Pro sebe jsem si tuto metodu nazvala "prožitková školka", nehledě na to, že prožitkové programy jsou dnes v módě. Největší část kurzu byla zaměřena na ukázky praktického použití Montessori pomůcek, jež jsou pro tuto metodu specifické a je důležité, aby rodič, jehož dítě se bude touto metodou učit, je také znal a ovládal. Originální Montessori pomůcky jsou v zásadě dřevěné. Nám pro to abychom pochopily, jak a proč se touto metodou pracuje, postačili pomůcky "náhradní". Ale i tyto náhradní byli originální a příjemné. Různé věci běžného použití jako knoflíky, krabičky, různé plody a semena, luštěniny, kaštany, to vše najdete, jako součást vybavení učebny. Tyto předměty se děti učí přesýpat, přendávat lžičkou z misky do misky, třídit, zařazovat a tím vším se procvičují v jemné a hrubé motorice, učí se soustředění, procvičují se smysly - hmat, zrak, atd. Pomůcky jsou vždy účelové a jednotlivé činnosti promyšlené do detailů, tak, že se vlastně dítě přirozeně připravuje už i v nízkém věku na školní výuku - psaní, čtení, matematiku atd. Hezkým příkladem tohoto je například psaní do krupice či písku, to i děti, které ještě ani neudrží tužku, už se mohou učit psát písmenka pokud mají zájem.

A přesně takové Montessori pomůcky jsou - skutečné, opravdové, nic není jen jako.

Děti potřebují zažívat, být s věcmi celou svou bytostí, ponořit se do toho okamžiku a to se od nich i my dospělí můžeme stále učit. 
 
Petra Krbílková, na mateřské dovolené